Jmenuji se Jiří Lustig a na začátku prázdnin jsem se přihlásil do autoškoly Hyvnar. Zdálo se, že je nemožné, abych autoškolu dokončil. Při jízdách jsem byl vystresovaný a nemyslím si, že by to bylo jen tím, že se učím zvládat spoustu nových věcí. Požádal jsem dokonce i o změnu instruktora, ale k mému nemilému překvapení i druhý učitel byl podrážděný, neurvalý, při jízdách dokonce ve vozidle kouřil a místo psychické podpory jsem narážel jen na nepochopení, často i neomalené výtky, které byly občas i na hranici vulgarity. Byl jsem natolik znechucený, že jsem se málem vzdal snahy o získání řidičského oprávnění. Pak jsem ale na internetu narazil na pochvalné hodnocení jednoho z Vašich žáků, který hezky psal o panu Indráčkovi z autoškoly Pelikán. Autor hodnocení měl podobné zkušenosti s výcvikem jako já a pana Indráčka si velmi pochvaloval. Po těchto slovech jsem se rozhodl, že se o absolvování autoškoly ještě jednou pokusím.
Domluvit si jízdy pod vedením pana učitele Indráčka nebyl žádný problém a já jsem na vlastní kůži zjistil, že přístup učitele k žákovi při praktickém výcviku může být naprosto odlišný od mých předchozích zkušeností.
Tímto bych chtěl panu Ludvíku Indráčkovi upřímně poděkovat za jeho trpělivost, takt, ohleduplnost a pochopení, které pro mě jako začátečníka měl. Už po první hodině jsem zjistil, že pan Indráček není jen výborný učitel, ale i člověk s klidnou povahou a zlatým srdcem. Během šesti kondičních jízd mě naučil to, co mě jinde nebyli schopni naučit po celou dobu mého předchozího výcviku.
Ještě jednou panu Indráčkovi mnohokrát děkuji za jeho trpělivost a pochopení, které mi pomohly získat tolik potřebnou jistotu za volantem a tím i řidičský průkaz.
Pane Indráčku, nikdy na Vás nezapomenu a za volantem rád budu vzpomínat na Vaše vtipné komentáře.
Přeji Vám mnoho spokojených žáků,
Jiří Lustig